Nedostatek času na (hledání) partnera

"Vždyť já na nového partnera vlastně ani nemám čas! Jsem v jednom kole, náročná práce, která mě naplňuje a daří se mi v ní, koníčky, kterých se nechci vzdát, zaběhlé zvyky a stereotypy, které k mému životu už patří… A vlastně mi to takhle teď vyhovuje."

Možná se v něčem z toho poznáváš. Často se vymlouváme na nedostatek času a používáme ho jako argument, proč něco nemáme, neděláme… Ale není to vlastně vůbec o času, kterého máme všichni stejně, je to o prioritách. Pokud něco opravdu chceme, čas si na to prostě uděláme. Tečka. Žádné ALE. Buď chci, anebo nechci. Pokud váhám, nevím, dávám přednost něčemu jinému, daná věc pro mě ještě není prioritou.

Pokud se nesnažím nalézt řešení, kompromis, ústupek, cokoliv, ještě tam nejsem a i to je úplně v pořádku. Nikde není psáno, že všichni musíme mít ve stejnou dobu (ve stejném věku) stejné priority. Každý jsme originál a procházíme si životem vlastním tempem.